Příklad:
Buk parketa 80 mm široká, součinitel smršťování 0,31%
Vlhkost dřeva je 11% v létě a 8% v zimě
Vlhkostní rozdíl dřeva je tedy 3% (11-8)
0,31% z 80 mm šířky = 0,248 mm
Celkový úbytek letního období proti zimnímu je = 0,248 mm * 3% = 0,744 mm

Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje v našich prostorách v rozmezí od 30% (topení) a 70% (v létě) s ročním průměrem 50%. Vlhkost parket se mění v rozmezí 6 až 13% a ukazuje, že například při masivních vlysech v závislosti na dřevině na šířku, může vést ke změně 0,5 - 1 mm. V praxi se setkáme s nízkými změnami šířky parket, neboť těsně položené parkety reagují na změny zpožděně.

1.2 Struktura a barva dřeva

Každá dřevina má svou vlastní strukturu a barvu a tendenci ke změnám odstínu a to dokonce i v různých částech kmene. Ta může být intenzivnější podle povrchové úpravy nebo samozřejmě stáří. Za denního světla (UV záření a sluneční energie), jsou většinou tmavé dřeviny a barevně intenzivnější. Jen málo druhů časem zesvětlá. Uvědomme si, že pro naši podlahu byly pokáceny různé stromy na různých stanovištích, obvykle různého stáří, byly rozřezány a opracovány. Přířezy z jednotlivých částí kmene byly promíchány a položeny u vás na podlahu. Třídění ve výrobě je založeno na výběru podle vad, v některých případech podle kresby. Musíme si uvědomit, že dřevo není v této fázi ještě povrchově upraveno a rozdíly, které lak nebo vosk zvýrazní, nejsou dosud patrné. Proto by bylo velmi rozumné posuzovat vzhled pouze podle definovaných vad a systémů třídění a barevné rozdíly přijímat velkoryse. Přírodní dřevo je totiž jedinečné, neopakovatelné, originální a záludné.

Podívejme se na ty nejzáludnější: například jádro jasanu má tendenci šednout. Při opracování však většinou není přechod mezi jádrem a bělí patrný. A co víc, běl má tendenci žloutnout. Takže i "uniformní" jasanová podlaha může být časem velmi pestrá. A ještě jednu věc dodejme k jasanovému dřevu. Je to dřevina s velmi pestrou, výraznou a dynamickou kresbou, která je krásná ve velkých plochách. Do malých pokojů, navíc s nábytkem, se obvykle moc nehodí.

Další záludnou dřevinou je bezesporu buk. Nejen že má největší bobtnání a sesychání ze všech tuzemských dřevin, ale je také velmi pestrý. V přírodním stavu má odstíny od téměř bílé až po tmavě hnědou, výjimkou nejsou ani takové kontrasty na jednom parketovém vlysu. Je velmi citlivý také na krátkodobé nevhodné expozice, režimy sušení, jsou na něm patrné stopy po prokládání. Proto se také používá technologická úprava pařením, po níž sice zčervená, barevné rozdíly však mizí.

Snad s nejdramatičtějším barevným vývojem se můžeme setkat u třešně. Během několika týdnů až měsíců změní odstín ze světle červené až k tmavé, ovšem často ne zcela rovnoměrně. A pokud vám na třešňové podlaze stojí několik let skříňka na stejném místě, nepokoušejte se ji stěhovat. Světlejší obdélník by byl patrný ještě dlouhou dobu.

Máme tedy tyto a další záludné dřeviny zavrhnout a všichni začít používat jen smrk (který pouze žloutne) a dub (který jen tmavne)? To rozhodně ne. Vždyť si stačí uvědomit, že život spočívá ve změně. I my jinak vypadáme, mění se svět kolem nás, ale parkety musí zůstat stejné? Vždyť do dřeva je zapsána velká část našich dějin - proč si tedy nedopřát ten luxus a nenechat dřevo zaznamenávat i náš život?
Chci podlahu stejnou jako dveře… S tímto požadavkem se setkáváme velmi často. V představách mnoha lidí lze příjemné vyznění interiéru dosáhnout dokonalým sladěním velkých dřevěných ploch. Tento přístup ale přináší tím větší zklamání, čím větší váhu svému požadavku přikládají. Dubové dýhované dveře budou vždy jiné než dubová podlaha. Proč? Důvodem je rozdílný původ suroviny, různá tloušťka materiálu (a tedy opakovatelnost kresby) i technologie výroby.

1.3 Dřevo a podlahové topení

Pokud budeme dodržovat určitá pravidla, můžeme v zásadě u většiny dřevěných podlah říci, že je možné je instalovat na podlahové topení.

Jedna z nejlepších dřevin na podlahové topení je dub.

Další důležité body jsou:
• Teplota povrchu dřevěných podlah nesmí překročit 26 C.
• Vlhkost by měla být mezi 45 a 55%.
• Podlaha by měla být celoplošně přilepena, protože u plovoucí pokládky vrstvy vzduchu mezi podkladem, podložkou a podlahou, brání průchodu tepla.
• Vzory pokládání jako jsou stromeček, dvojitý stromeček a kostková skladba mají v porovnání se vzory řemen výhodu, jako společný vzor rovnoměrně rozložený do celkové plochy.
• Ideální jsou dvouvrstvé podlahy, které jsou nalepeny.
• Dřevo tloušťka by neměla překročit 22 mm.
• Tepelná odolnost podlahy by měla být asi 0,17 m² K/W nebo nižší.

Přenos tepla v m² K/W


Zdroj:
Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc.
Petr Sedláček  www.akto.cz